V kovářském kroužku se pokoušíme o výrobu tzv. damaškové oceli. Základem jsou dvě oceli různého složení – ocel s nízkým obsahem uhlíku (měkká, houževnatá) a ocel s vysokým obsahem uhlíku (kalitelná – tvrdá, křehká).
Materiály střídavě proložíme do „paketu“.
Ve výhni ohřejeme na svařovací teplotu a údery kladiva svaříme.
Svařený materiál protáhneme, nařežeme nebo přehneme a znovu kovářsky svaříme. Takto připravíme materiál s požadovaným počtem vrstev, ze kterého vykoveme ozdobný předmět.
Charakteristická kresba damaškové oceli vynikne po vybroušení, vyleštění povrchu a následném vyleptání v chloridu železitém.